No, hádám, že po úvodním seznámení, nebo pokud už za sebou nějaké článečky máte, byste v žádném případě nešacovali, že já bych vylezl ven v pánské teplákové soupravě.
Nedokážu si vybavit, který kousek oblečení by mohl vyjádřit tolik příslušnosti k nějaké subkultuře, fandomu, nebo spolku jako pánská mikina. Rozumíte, jasně že jsou věci, jako kožená bunda nebo frak, které jasně vypovídají o tom, kam patříte.
Co na plat, v parném létě máte na výběr mezi dvěma možnostmi: buď se budete grilovat v dlouhých nohavicích, anebo zahodíte úzkosti plynoucí z nedokonalostí vašich nohou a zkrátíte délku na úroveň pánských kraťasů. Musím se přiznat, že osobně mnohokrát čekám až do nejzazšího bodu, kdy je vedro nesnesitelné, protože mám zkrátka dojem, že pokud mi rodiče předali nějaké ty geny příjemného vzhledu, do nohou se ty mršky rozhodně nedostaly. Kraťasů ale vlastním překvapivě dost a hned Vám povím, z jakého důvodu.
Hledání identityKdyž jsem byl ještě malý kluk – znáte to, o svém dospívání jsem už vyprávěl – přerážel jsem svoji nejistotu v určitých věcech excesivním nošením kdejakých tretek, protože oblečení bylo prostě oblečení, ale bižu nebo třeba sluchátka (ano, je to tak) byly tím správným prvkem k budování mé neustále se měnící identity.
No jo, musel jsem na to uhodit. Je to moje oblíbené téma a taky jedna z mých největších zálib, ale i prokletí.
|
|