Nedokážu si vybavit, který kousek oblečení by mohl vyjádřit tolik příslušnosti k nějaké subkultuře, fandomu, nebo spolku jako pánská mikina. Rozumíte, jasně že jsou věci, jako kožená bunda nebo frak, které jasně vypovídají o tom, kam patříte. Ale mikina je tak variabilní variací svých stylů, nášivek a potisků, že Vás několik různých mikin může zařadit do širokého spektra odlišných skupin. Nejlépe alespoň určitým způsobem souvisejících, ať z toho nemáte krizi identity. Poslední dobou mám pocit, že neustále hovořím jenom o pohodlném oblečení, které většina lidí z fashion branže považuje za totální odpad, stylové dno a symbol toho, jak nebýt classy ve smyslu elegance. Já s tím ale nesouhlasím a hned Vám povím z jakých důvodů. Jirkův classy stylNež jsem šel na výšku, která nedopadla nijak slavně, jak už jsem Vám koneckonců vykládal, byl jsem rok na jazykové škole, kde byl naším třídním jeden doktorand z anglistiky (podle nápisu tušíte, že se jmenoval Jirka), který k mé smůle věnoval větší část své pozornosti dívčímu osazenstvu třídy a mně svým filmovým úsměvem odměnil jenom tehdy, když jsem ze sebe vymáčkl nějakou kolokaci nebo idiom. Tak či tak, vzpomínám na něj rád a taky na jeho charakteristický look, který byl většinou tvořen oxfordkama, kvalitníma džínama, polo tričkem a mikinou. Ne jen tak obyčejnou, ale univerzitní. Měl jich několik, z českých i amerických univerzit, kde studoval, nebo je navštívil třeba kvůli nějaké konferenci nebo stáži. A už jsem zpátky u toho, co jsem zmiňoval na začátku. Mikina vypovídala o jeho skupinové identitě, zcela na první pohled a výstižně. A navíc mu ty jeho univerzitní symboly fakt slušely a bylo vidět, že se v nich cítí dobře. No, škoda ho… A moje neuniverzitní mikinyJá osobně jsem si na univerzitní mikiny netroufl, ale ve skříni mám v komínku několik kousků, které vyjadřují mou náklonost ke sci-fi, první hudební televizi do ČR proniknuvší ze západu nebo oblíbeným kapelám. Mikinou lze evidentně prezentovat i politický názor – to ale není úplně můj styl. Mám maličko ubolený pocit, když projíždím blogy a katalogy. Zdá se mi, že holky si s mikinama začaly docela hrát, kluci nikoliv. Přijde mi, že ve fashion světě panuje určitý stereotyp, v jehož duchu je bloggerka v oversized mikině z Darthem Vaderem považována za cool geeky girl, zatímco kdyby ji nedejbože vynesl kluk, bude za smradlavého ultra nerda. Taky neustále vídám články, v nichž jsou prezentovány celebrity-ženy, které se mikči prostě nebojí a vynesou ji i k pouzdrové sukni. Chlapi nikde. No, možná na Hradě. Můj názor tohle asi dovedete uhádnout. Pamatujete? Vím, že se snažím hlásat o jednotném elegantním stylu, ale nikdy mi nevymluví, že mikiny, z nichž dýchá nějaká věc, která je pro vás charakteristická, můžou být právě tím, co Vás od ostatních odliší. A věřte mi, pokud nenakoupíte zrovna na tržnici, nemusíte se bát kombinovat s elegantní obuví ani košilí. Spíš tím podpoříte mladistvý dojem. A to je taky potřeba. Pro poměrně unisex inspiraci můžete zavítat i do dámských žurnálů. A proč putovní kousek?Oukej. Ještě Vám dlužím vysvětlení toho putovního kousku, a udělám to korektně pro celé spektrum sexuálních i vztahových preferencí. Chlapci, děvčata… Vážně se Vám nestalo, že jste zabavili svému klukovi mikinu, která po něm tak krásně voněla a připomínala Vám ho i když s Vámi zrovna nebyl? Neříkejte, že ne… A dovedete si představit, že byste to udělali třeba se sakem? Tak vidíte. 😉 I bez milostného podtextu je prostě mikina kousek, který se půjčuje i mezi přáteli, když je jednomu cestou z party zima a druhému ne. Je to prostě takové sociální médium. To jsem zase vymyslel věc. Přemýšlejte o tom a diskutujte se mnou, kterak jste k vypůjčené mikině kdy došli Vy, nebo komu jste kdy nějakou půjčili a už ji třeba neviděli.
Comments are closed.
|
|